Co lékaři rozumějí pod pojmem "schizofrenie"

 

Úvod

V mnohých zemí de hodně debatuje o tom, co vlastně znamená pojem schizofrenie. V tomto oddílu se popisuje, čím je schizofrenie definována, jaké jsou její příznaky a jak se lékaři dopracují k diagnóze. Je zde také vysvětleno slovo psychóza a vztah mezi schizofrenií a psychózou.

 

Psychóza

Psychóza je častá u mnoha duševních onemocnění. Když má člověk psychotickou epizodu, má potíže s porozuměním realitě-co vnímá jako skutečné, je chybné.

Psychotické příznaky představují skupinu, do níž patří halucinace a bludy. Halucinace znamenají, že lidé vidí, slyší a cítí věci, které neexistují. Časté je slyšení hlasů. Bludy způsobují, že se lidé drží nesprávných přesvědčení, nebo že přikládají nepravdivé významy normálním událostem. Vlivem bludů např. lidé věří, že je jiní sledují a chystají proti nim spiknut, nebo že jim z rádia a televize někdo posílá zprávy.

Mnoho lidí může mít tyto příznaky, aniž by postihly jejich zdraví. Schizofrenie je druh psychózy s dlouhým trváním.

 

Schizofrenie je ...

-Schizofrenie je onemocnění mozku, které lze léčit.

-Většina lidí se schizofrenií, pokud jsou léčeni, může vézt uspokojující život.

-Je relativně častá-1 ze 100 lidí prodělá schizofrenii.

 

Diagnóza schizofrenie

Diagnóza je založena na pozorování lékaře a informacích poskytnutých  rodinou a pacientem. Pro diagnózu schizofrenie musí být přítomen nejméně 1(lépe 2 a více) chorobný příznak(y) po dobu nejméně 1 měsíce. Diagnostika se zdá snadná, ale příznaky mohou být málo zřetelné. Proto je možné, že dotyčný člověk má příznaky schizofrenie mnohem déle, někdy i roky.

 

Proč trvá tak dlouho diagnostikovat schizofrenii?

Diagnostika schizofrenie není snadná. Nemoc se během času mění a vyvíjí, a potřebují vyloučit jiné nemoci nebo užívání či zneužívání léků a drog, které mohou způsobovat příznaky podobné jako u schizofrenie. Lékaři se také mohou někdy obávat emoční reakce pacienta.

 

Vypořádat se s diagnózou schizofrenie není snadné

Je rovněž velmi obtížné pro pacienty vypořádat se s diagnózou schizofrenie. Mít diagnózu jakékoliv dlouhodobé nemoci bývá zneklidňující a hrozivé. Pacienti, kteří nepřijmou diagnózu, nebo o ní pochybují, často konzultují další lékaře.

 

Počátek nemoci

Schizofrenie a psychóza nepřicházejí jako blesk z čistého nebe.

Časná fáze onemocnění je někdy nazývána prodromy a může často trvat dva i tři roky. Prodromální příznaky mohou přicházet a mizet a často si jich všimne některý člen rodiny či někdo z přátel ještě předtím, než si je dotyčný začne sám uvědomovat. Nemoc pak může narušit schopnost nemocného pracovat, chodit do školy nebo mít kontakty s přáteli a rodinou. Bez léčby se stav člověka dále zhoršuje. Je označován jako akutní epizoda (nebo psychotická epizoda).

 

Když člověk onemocní (akutní epizoda)

když člověk onemocní, zažívá celou řadu příznaků, které se odrážejí v chování, jež běžní lidé vnímají jako velmi podivné. Příznaky mohou zahrnovat slyšení hlasů a vidění věcí, které neexistují, pacienti mohou mít podivné myšlenky a nápady, jinak se cítí a jinak se chovají. Člověk se také může uzavírat do sebe a mít potíže mluvit s jinými lidmi. Může také dělat nebo říkat věci, které by normálně nedělal. včetně neočekávaných výbuchů rozčilení a vzteku. Tyto příznaky bývají velmi nepříjemné pro samotného nemocného, jeho rodinu a přátelé.

 

Příběh jednoho člověka

Cítil jsem se víc a víc odcizený, propast mezi mnou a světem byla tím dál tím větší. Byl jsem sám a do místnosti mi pouštěli jed. Chtěl jsem zařvat. Ale s nikým jsem nemluvil. Byl jsem zkameněný. Jed byl všude. Procházel jsem chodbami školy a cítil, jak mě sledují všechny počítače. Skryté kamery mě kousaly svými čelistmi. Musel jsem to mít  pod kontrolou ... V létě i v zimě jsem nosil sluneční brýle, aby mě chránily před zářením. Cítil jsem se úplně bezmocný.

 

Uzdravím se někdy?

Zdá se, že schizofrenie probíhá podle čtyř obecných vzorců. Po první akutní epizodě asi jeden z pěti nemocných už nikdy neonemocní. Z lidí, kteří mají nejméně dvě epizody, se někteří mezi epizodami zcela uzdraví, zatímco jiní mají některé příznaky. U malé části lidí (10 %) mohou příznaky přetrvávat mnoho let. Takže malá část nemocných se bude muset vypořádat s trvalými příznaky. S léčbou má však většina lidí tendenci se uzdravit, nebo zlepšit.

Příchod antipsychotických léků v 50. letech 20. století výrazně zlepšil léčbu příznaků. Léčba se stále zdokonaluje a nabízí lepší možnosti potlačení příznaků a zabránění opětnému návratu nemoci. Bránit návratu nemoci je hlavní cíl současné léčby. Relaps znamená dobu, kdy se příznaky, po ustáleném období " dobrého zdraví" vrátí.

 

Příznaky schizofrenie

Ne každý zažije všechny příznaky a ne všichni lidé mají stejné příznaky. Příznaky schizofrenie se obecně dělí na pozitivní, negativní, kongitivní a afektivní.

příznaky schizofrenie
pozitivní negativní kongitivní afektivní
halucinace málomluvnost potíže s pamětí deprese
bludy chybění radosti potíže s myšlením ztráta morálních zábran
nadměrná aktivita chybění iniciality potíže s plánováním úzkost
  chybění energie popletené myšlenky  

Pozitivní příznaky jsou ty, které odrážejí deformaci duševních funkcí, např. halucinace a bludy.

Negativní příznaky jsou ty, které odrážejí ztrátu duševních funkcí, např. pokles motivace a ochuzení řeči. Negativní příznaky se obtížněji zjišťují, protože nejsou tak silně nenormální jako pozitivní příznaky a mohou být způsobeny celou řadou jiných faktorů. Bývají také trvalejší a hůře léčitelné.

kongitivní příznaky odrážejí zmatené nebo "popletené" myšlení. To ale neznamená, že lidé se schizofrenií jsou méně inteligentní. Mívají obvykle více potíží a "přímým uvažováním", myšlenky rychle přicházejí a odcházejí a člověk není schopen se soustředit, dá se snadno vyrušit, není schopen zacílit pozornost. Dotyčný nemusí dokázat spojovat myšlenky do logického pořadí, což se nazývá "porucha myšlení". Lidé se schizofrenií také mívají potíže a pamětí a schopností plánování.

Afektivní (citové/emoční) příznaky a touto nemocí souvisejí. Příkladem je deprese, úzkost a ztráta morálních zábran.

 

 Budoucnost ...

Budoucnost vypadá nadějně. Vyhlídky lidí se schizofrenií se za posledních 50 let nesmírně zlepšily. To je především kvůli příchodu antipsychotických léků a rozvoji psychoterapie. I když dosud nelze schizofrenii vyléčit, je důležité vědět, že mnoho lidí s touto nemocí se zlepší natolik, aby mohli žít nezávislý a naplňující život.

Výzkum je nezbytný, aby se mohly rozluštit záhady schizofrenie.

Budoucí cíle jsou: -vyvíjet léky s méně, nebo žádnými vedlejšími účinky

                           -zabránit tomu, aby se nemoc vůbec rozvíjela

                           -častěji diagnostikovat,což sníží problémy, které nemoc přináší

                           -vyvíjet nové způsoby léčby kromě léků, např. psychoterapie